Želvy v české přírodě

Je vůbec možné se v české přírodě setkat s volně žijícími želvami?

Původním druhem je u nás právě želva bahenní. Dokazují to fosilní nálezy jejích krunýřů zejména v Polabí. V teplejších obdobích čtvrtohor žila želva i ve Velké Británii, Švédsku a Dánsku, s ochlazujícím se klimatem ustupovala ze severních částí druhového areálu, ale zůstala rozšířena na většině území Evropy a v Malé Asii. Značný ústup nastal až působením člověka od středověku, hlavně v důsledku vysušování mokřadů a regulací řek. Želva sloužila i jako postní jídlo, většinou pro mnichy v četných klášterech.

Její zbarvení je převážně tmavé s drobnými žlutými skvrnkami, dorůstá délkou krunýře většinou do 25 cm. Samci mají duhovku oka zbarvenu dohněda, samice a mláďata ji mají sírově žlutou.

V současné době by tyto želvy mohly přežívat při soutoku Moravy a Dyje či na jiných místech jižní Moravy. Jedinci občas nalézaní na severní Moravě nebo v Čechách jsou nejspíš importovaná zvířata uniklá z chovů nebo někým záměrně vysazená. Rozmnožující se populace se vyskytuje na lokalitě Betlém u Věstonické nádrže, jedné z novomlýnských nádrží na jižní Moravě. Jedná se o geograficky nepůvodní linii pocházející z Rumunska. Geograficky nepůvodní linie můžou působit stejně negativně jako nepůvodní druhy. Riziko obecně spočívá v možnosti křížení s původními jedinci a možném zavlečení parazitů, bakteriálních a virových nákaz. Rozmnožující se populace v lokalitě Betlém ale v každém případě ukazuje na skutečnost, že pro želvu bahenní jsou na území ČR vhodné podmínky. V tomto ohledu populace představuje pozitivní přínos.

Želvu bahenní v ČR postupně nahradila jiná želva, která je česky nejčastěji nazývána želva nádherná. Spatřit je možné i další sladkovodní druhy, včetně kajmanky dravé, vzácně je možné potkat i želvy suchozemské.

Želva nádherná (Trachemys scripta) je nejhojnějším druhem želv v ČR. Od roku 2008 je sledování jejího výskytu věnována zvýšená pozornost. Působením člověka je to také nejrozšířenější nepůvodní želva, kromě Antarktidy žije na všech kontinentech. Poddruh Trachemys scripta elegans je dobře poznatelný podle karmínově červených skvrn za očima po stranách hlavy. Přestože je dovoz tohoto poddruhu do Evropské unie zastaven, stále se objevují ve volné přírodě noví jedinci.Jedná se o záměrně vysazované želvy z dřívějších dovozů či odchovů. Jedním z hlavních důvodů, proč se lidé zbavují želv, je skutečnost, že nepočítali s tím, že zakoupené mláďátko doroste v dospělosti až 30 cm.

Podle údajů z posledních let se želva nádherná pokouší v ČR o rozmnožování ve volné přírodě, byly pozorovány snášející samice nebo juvenilní jedinci. Rozmnožováním ve volné přírodě druh prochází procesem naturalizace. Generace želv již vylíhlých v přírodních podmínkách ČR se pak může bezproblémově rozmnožovat a populace by byly jistě početnější. Dospělá želva nádherná je všežravá, může tak ovlivňovat faunu i flóru. Želva nádherná prokazatelně ruší vodní ptáky při hnízdění a může požírat i mláďata některých vodních ptáků.

Organizace Herpeta ve spolupráci s Městským muzeem v Čelákovicích, Muzeem přírody Český ráj a Polabským muzeem uspořádala v Čelákovicích seminář nazvaný Budoucnost želvy bahenní, na kterém zazněly přednášky a diskuse týkající se aktuální situace želvy bahenní v ČR, zachování tohoto druhu ve volné přírodě a možného návratu na místa, kde želva bahenní byla vyhubena. Na seminář přijelo celkem 28 účastníků zastupujících Ministerstvo životního prostředí ČR, Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, některé zoologické zahrady, univerzity a muzea.

Vedle archeologických nálezů želvy bahenní v ČR, její fylogeografie, příčin téměř úplného vymizení v ČR, aktuálního výskytu a zkušeností s praktickou ochranou a výzkumem v Polsku byla zmíněna i problematika želvy nádherné a ostatních nepůvodních druhů.

Během diskuse byl zvolen další postup činností a administrativních úkonů. Prvořadý bude soustavný terénní výzkum a získání informací o želvách ve volné přírodě a o lokalitách, kde se želvy vyskytují a kde by se vyskytovat mohly. Navržena byla i další setkání, na kterých se budou plánovat a řešit další potřebné činnosti a úkoly.

Představení jednoho druhu široké veřejnosti má za cíl vzbudit zájem nejen o tento jeden druh, ale i kladně ovlivnit dlouhodobé pozitivní nahlížení na plazy. Pro získání co nepřesnějšího přehledu jsou důležitá všechna pozorování. Každý tak může přispět k bližšímu poznání výskytu jednotlivých druhů želv a následné ochraně původních želv. Svá pozorování nejen želv, ale i všech dalších plazů a obojživelníků, zaznamenejte na www.biolib.cz. Rok 2014 je i počátkem cílené snahy o vytvoření reintrodukčního programu za využití pro ČR původních linií želvy bahenní.

Martin Šandera a Marcela Šanderová , Muzeum přírody Český ráj, www.mpcr.cz